Žák s PUP MZ je zařazen do jedné ze čtyř kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do jedné ze skupin podle míry požadovaných uzpůsobení. Hlavním kritériem pro zařazení do dané kategorie jsou funkční důsledky určitého znevýhodnění žáka (tj. konkrétní dopady určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení na činnost žáka) ovlivňující konání maturitní zkoušky. 

Kategorizace podle typu vzdělávacích potřeb

• tělesné postižení (TP);
• zrakové postižení (ZP);
• sluchové postižení (SP);
• specifické poruchy učení a ostatní (SPUO).¹

Označení kategorií podle druhu postižení (TP, ZP, SP, SPUO) je zde nutno chápat jako orientační, neboť rozhodujícím kritériem pro zařazení žáka do jedné z kategorií není jeho diagnóza, ale především funkční důsledek jeho zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění ve vztahu ke konání MZ.

Kategorizace podle míry požadovaných uzpůsobení

• skupina 1;
• skupina 2;
• skupina 3.

Konkrétní vymezení jednotlivých skupin je součástí přílohy č. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb. Přehled kategorií a skupin ve vztahu k uzpůsobeným podmínkám konání společné části MZ je k dispozici v této tabulce [PDF, 232 kB].

Žáci se souběžným postižením více vadami (přikládají k přihlášce k maturitní zkoušce více doporučení) jsou zařazováni do kategorií a skupin podle toho druhu postižení, které ve větším rozsahu ovlivňuje práci s textem (např. žák se souběžným těžkým zrakovým a tělesným postižením bude zařazen do kategorie ZP především kvůli tomu, že potřebuje ve zkušební dokumentaci zvětšit písmo). U žáků se souběžným postižením více vadami je proto pro správné zařazení nutná konzultace s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

K zařazení žáků do kategorií a skupin je potřeba přistupovat přísně individuálně, neboť ani u žáků se stejnou diagnózou není možné předpokládat, že funkční důsledky zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění budou stejného rozsahu a stejné závažnosti a budou vyžadovat stejnou úpravu podmínek zkoušek.

Spojením kategorie a skupiny vzniká kód, kterým jsou blíže specifikovány požadavky na úpravu podmínek zkoušek. Přehled takto vzniklých kódů je dostupný v číselníku uzpůsobení [PDF, 247 kB].

---

¹ Pojmem „ostatní“ zde označujeme žáky s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo hypoaktivity, dále žáky s poruchami autistického spektra a žáky s narušenou komunikační schopností (dysfázií nebo afázií). Dále žáky s dalšími ( i kombinovanými) zdravotními znevýhodněními a zdravotním postižením (např. psychiatrické diagnózy, epilepsie, diabetes atd.).